K OTÁZCE MOŽNOSTI VYUŽITÍ AMBROSIE JAKO DOPLŇKOVÉHO ZDROJA BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK – Moderní vědecky náročné technologie (vědecký časopis)
Jedním ze zajímavých a perspektivních surovinových zdrojů je ambrózie – Ambrosia artemisiifolia, která je na jedné straně známá jako škodlivá karanténní rostlina vyvolávající v určitém období svého vývoje alergická onemocnění, na straně druhé se vyznačuje svou vitalitou a schopností přizpůsobit se jakýmkoliv podmínkám. V současné době je ambrózie rozšířena v celém jižním regionu a vzhledem k jejím negativním vlastnostem musí být zničena.
Využití starček jako zdroje biologicky aktivních látek nám umožňuje současně řešit nejdůležitější sociální a ekologický problém cílené likvidace karanténní rostliny.
V lidovém léčitelství se starček používá k léčbě hypertenze, jako adstringens při úplavici, antipyretikum, anthelmintikum a také jako regulační induktor nebo stimulant; zevně – ve formě obkladů jako antiseptikum a změkčovadlo na nádory. Obvykle se používá nadzemní část.
Cílem našeho výzkumu je hledat racionální cesty k izolaci jednotlivých sloučenin a celkových frakcí a na jejich základě vytvořit terapeutická a terapeuticko-profylaktická činidla.
Předmětem studia byla nadzemní část ambrózie, sbíraná podle fází vegetačního období v období růstu, začátku rašení, kvetení a plodování.
Bylo teoreticky doloženo a experimentálně potvrzeno, že použití nadzemní části rostliny, sbírané v období růstu a začátku rašení, jako výchozí suroviny umožňuje: zajistit bezpečnost při práci s alergenními surovinami (č. pyl); získat celkové biologicky aktivní frakce, ze kterých lze v případě potřeby izolovat jednotlivé seskviterpenové laktony, flavonoidy a kumariny; Před fází květu zlikvidujte houštiny karanténní rostliny.
Studie byly provedeny pomocí preparativní tenkovrstvé a papírové chromatografie s následným využitím fyzikálně-chemických výzkumných metod (krystalizace, teplota tání, teplota deprese, UV a IR spektrofotometrie).
Mezi seskviterpenovými laktony starček v období rašení převažují kumanin a peruvin, zbývající látky jsou obsaženy ve stopovém množství. Při izolaci laktonů je také možné izolovat doprovodné fytosteroly.
Polyfenolové sloučeniny obsažené ve frakcích získávaných z starcovníku jsou zastoupeny fenolkarboxylovými kyselinami (ferulová, isoferulová, kávová, chlorogenová, glukosid kyseliny kávové), kumariny (skopoletin, skopolin, eskuletin, eskulin, umbelliferon, skimmin, nebo acehamin, flavonoid, isorhamnetin-3-rutinosid, kvercimeritrin, isoquercitrin, xantomikrol a 4΄,5-dihydroxy-3,6,7,8-tetramethoxyflavonové glykosidy).
Stanovení akutní toxicity bylo provedeno Kerberovou metodou v souladu s obecně uznávanou kombinovanou tabulkou tříd toxicity, zkoumané látky patří k prakticky netoxickým sloučeninám.
Při studiu dráždivé aktivity na kuřecích embryích a na sliznici očí morčat bylo zjištěno, že nejméně dráždivé měly frakce získané ze surovin v období růstu a rašení; výrazný dráždivý účinek byl zaznamenán při zavedení frakcí izolovaných z starček po odkvětu.
Na základě údajů z biologických studií celkových polyfenolických frakcí bylo zjištěno: výrazný hepatoprotektivní účinek v dávkách 200 mg/kg na modelu akutního CCl4– hepatóza u zvířat; v některých případech je pozorována téměř úplná prevence poškození jater způsobených podáváním hepattoxinu; hepatoprotektivní aktivita v řadě ukazatelů překračuje účinek oficiálního hepatoprotektoru “Karsila”; řada frakcí má výraznou schopnost snižovat obsah cholesterolu (o 70 %) a triglyceridů (o 50 %) v krevním séru na modelu vitaminové hyperlipidemie u potkanů; Navíc hypolipidemická aktivita těchto frakcí není z hlediska účinnosti nižší než u referenčního léku „Lipanora“ a je základem pro následné studium antiaterosklerotického účinku těchto extraktů.
Byla tedy ukázána možnost použití starček jako dalšího zdroje biologicky aktivních sloučenin; bezpečnost a racionalita odstraňování karanténních rostlin.